Trénink je každou neděli. Sraz v 20:15 ve vstupní hale aquaparku
Aktuální informace o právě probíhajícím kurzu na plavčíka naleznete ZDE
Plavecká průprava :
- zvládnutí dvou plaveckých stylů,
- vznášení,
- šlapání vody,
- splývání,
- nezávodní plavecké způsoby, plavání na boku ( „ bok " ) a základní znak ( znak soupaž ),
- plavání ve stížených podmínkách ( plavání v šatech, s omezeným pohybem končetin ),
- přeprava předmětů ve vodě.
Plaveckou přípravu v záchraně tonoucího dělíme na dvě části. Dokonalé zvládnutí techniky plaveckých způsobů a speciální plavecké průpravy pro záchranu tonoucích je nutností pro výuku dalších dovedností záchrany, např:
Dopomoc unavenému plavci :
- unavený plavec před záchranářem,
- unavený plavec za záchranářem,
- most,
- kombinace letky a mostu.
Při dopomoci unavenému plavci nejde ještě o vlastní záchranu tonoucího. Plavec je vysílený, postižený křečí apod., anebo jeho psychický stav vylučuje další pohyb bez pomoci. Je však při plném vědomí a lze s ním komunikovat.
Pokud není v této fázi poskytnuta dopomoc, přechází tento stav do fáze tonutí
Záchrana tonoucích
Osobní zásah ve vodě :
- tažení tonoucího ( tažení jednou rukou za bradu, tažení oběma rukama za bradu, tažení oběma rukama v podpaží, tažení oběma rukama za lokty, tažení držením za vzdálenější paži přes prsa, příbojový způsob tažení )
- přiblížení k tonoucímu
- narovnání tonoucího ve vodě
- osvobozující chvaty ( 6 způsobů )
- vynášení tonoucího na břeh
- záchrana tonoucího ze břehu pomocí míče v síťce
- záchrana tonoucího pomocí surfového plováku
- uchopení a narovnání tonoucího ( Americký způsob, narovnání zepředu nad vodou, narovnání zepředu pod vodou, narovnání zezadu nad vodu)
- techniky vynášení tonoucího z vody ( vynášení tonoucího z bazénu jedním zachráncem, vynášení tonoucího z bazénu dvěma zachránci, hasičský způsob, vynášení na bocích, vynášení tonoucího více zachránci )
- záchrana tonoucího pomocí záchranného pásu FIS.
- považujeme za nutné zvládnutí všech dovedností, včetně často diskutovaných osvobozujících chvatů. Bezpečnost záchranáře je vždy na prvním místě Ţ osobní zásah přichází až po vyčerpání všech ostatních možností, použití pomůcek, popř. plavidel.
Záchranné pomůcky - považujeme za nutné, aby záchranář dokonale ovládal jednoduché typy pomůcek, znal všechny možné varianty použití vzhledem k místu a situaci.
Záchranné pomůcky jsou např. tyto :
- záchranná tyč,
- záchranný kruh,
- záchranná podkova,
- záchranný míč,
- záchranný pás,
- záchranná bóje,
- záchranný hranol,
- házecí pytlík.
Zvládnutí techniky ovládání plavidla
V podmínkách přírodních koupališť s ohraničeným prostorem kontroly považujeme za všeobecně nutné, aby záchranář dokonale ovládal plavidla poháněná vesly, pádly a surfový plovák.
Mezi používaná plavidla řadíme :
- rybářská veslice,
- jola ( jiný druh veslové lodi ),
- pramice,
- gumové čluny,
- surfový plovák.
S postupným rozvojem vodních sportů a zvyšujícími se nároky na rychlost zásahu využíváme motorové čluny. Nutná kvalifikace: záchranář II s platným oprávněním VMP (vůdce malého plavidla bez omezení výkonu)
Zdravověda
Šance na přežití těžce zraněného či postiženého je dána 5 faktory : odpovědností lidí, co nejrychlejším přivolání odborné pomoci, poskytnutím první pomoci laikem, úrovní a rychlostí odborné první pomoci a úrovní poskytnuté nemocniční péče. Na nejnižší úrovni této posloupnosti je článek první - odpovědnost lidí, třebaže poskytnout první pomoc a pečovat o zraněného nám ukládá § 207 Trestního zákona, a článek třetí, poskytnutí laické první pomoci. Zatímco článek první ovlivníme velmi těžko, neboť se jedná o svědomí každého z nás, článek třetí je v našich silách možné zlepšit a k tomu také velmi důsledně přistupujeme.
A. Obecné zásady první pomoci
B. Základní anatomické a fyziologické poznámky :
- pohybový aparát.
- nervový systém,
- oběhový systém,
- dýchací systém,
- ucho.
C. Kardiopulmonální resuscitace
Dbát na precizní provedení, včetně ukázek práce s pomůckami ( AmbuMan, Ambuvak ).
D. Bezvědomí :
- tonutí a utonutí.
E. Krvácení a rány :
- užití zaškrcovadla,
- cizí tělesa v ráně.
F. Šok
G. Závažné stavy a poranění ( popáleniny a opařeniny ) :
- poleptání,
- úraz elektrickým proudem,
- úpal, úžeh, poškození chladem,
- podchlazení.
H. Zlomeniny :
- obecné zásady ošetření
- praxe s trojcípým šátkem
I. Poranění páteře :
- zranění krční páteře,
- techniky stabilizace ( teoreticky i prakticky ),
- použití záchranné desky ( trvat na systému týmové práce s přesně rozdělenými úkoly ).
J. Méně závažné stavy a poranění.
Potápění
Potápění se základní výstrojí
Součástí výcviku záchranářů musí být i dokonalé ovládání základní potápěčské výstroje :
- potápěčská maska,
- dýchací trubice ( šnorchl ),
- ploutve.
- potápěčský nůž,
- signální bóje.
Základní potápěčská výstroj zvýhodňuje záchranáře při záchranné akci zejména pro :
- rychlejší přiblížení k tonoucímu,
- snadnější vyhledávání tonoucího,
- snadnější vynesení tonoucího na hladinu,
- snadnější a rychlejší tažení, včetně možné resuscitace.
Pro potřeby záchranářské činnosti na bazénech a koupalištích musí zvládnout záchranář následující základní dovednosti :
- nasazování potápěčské masky pod vodou a vylévání vody z masky,
- nasazování ploutví pod vodou,
- oblékání celé potápěčské výstroje pod vodou ( v hloubce 3 - 5 m ), tzv. balíček,
- plavání dlouhých úseků s ABC,
- plavání na hladině s dýchací trubicí bez potápěčské masky.
Základy potápění s dýchacím přístrojem :
- uplavání s výstrojí 50 metrů pod vodou,
- skok do vody s výstrojí.
Doplňující znalosti
Systémy pozorování návštěvníků :
A. Intenzivní zónový systém
Část bazénu je určena a označena jako oblast odpovědnosti jednotlivce nebo hlídky. Může to být část bazénu, nebo se může vztahovat ke specifické oblasti, aktivitě nebo zařízení.
Dosah každé zóny je určen velikostí a tvarem bazénu, prováděnými aktivitami, osvětlením, viditelností a počtem návštěvníků v bazénu. Tento systém zajišťuje překrývání mezi jednotlivými zónami, tzn. že neexistují mezery v modelu pozorování.
B. Extenzivní systém kontroly
Tento systém kontroly je běžný v malém zařízení, kde je omezený počet návštěvníků. Každý z plavčíků je zodpovědný za celou plochu bazénu. Výhodou je menší počet plavčíků a nutností dobrá týmová práce. Nevýhodou je to, že pozornost plavčíků není rovnoměrně rozložena po celém bazénu a na velké ploše se obtížněji rozpoznává možné nebezpečí.
C. Kombinovaný systém kontroly
Tento systém kontroly kombinuje výhody extenzivního a zónového systému. Například plavčík na mělké části bazénu je odpovědný za tuto specifickou část a zároveň kontroluje celý bazén.
Horolezecká technika :
Bezpečnost a záchrana u vody
Záchranář na bazénech a koupalištích je profesionál speciálně vyškolený k prevenci nehod a tonutí, vodnímu záchranářství a první ( ne poslední ) pomoci.
Při své práci na sebe bere odpovědnost za bezpečnost návštěvníků zařízení. Usměrňuje jejich chování a vodní aktivity a je-li to nezbytné, je připraven vykonat příslušný záchranný zásah. Jeho povinnosti jsou dány platnými předpisy té které země a předpisy zařízení, ve kterém pracuje.
Zásady bezpečného provozu a zdravého prostředí letních koupališť, plováren a krytých lázní v organizaci místního hospodářství, které vydalo v Praze dne 10. 6. 1969 Ministerstvo vnitra, civilněsprávní úsek.
Pro dozor nad bezpečností při koupání a nad pořádkem a čistotou v prostorách těchto zařízení mají organizace zabezpečit dostatečný počet pracovníků (záchranářů) obeznámených především s poskytováním první pomoci při tonutí, zranění a nevolnosti a vybavit je záchrannými prostředky :